VNITŘNÍ PŘEDPISY

VŠEOBECNÉ INFORMACE

 

Článek 1
Úvodní ustanovení

  1. Akademický senát (dále jen "senát") je samosprávným zastupitelským akademickým orgánem podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), (dále jen "zákon") a je v souladu se Statutem Vysoké školy tělesné výchovy a sportu PALESTRA, spol. s r. o. (dále jen "vysoká škola").
  2. Členové senátu jsou voleni akademickou obcí, jíž odpovídají za svou činnost.

Článek 2
Složení akademického senátu

  1. Senát je volen ze zástupců akademické obce.
  2. Senát se skládá z pěti členů, z toho dva jsou z řad studentů.
  3. Členství v senátu je čestné, dobrovolné a nezastupitelné. Funkce člena senátu je neslučitelná s funkcí rektora.

Článek 3
Volby členů akademického senátu

  1. Volby do senátu vyhlašuje rektor nejpozději třicet dní před skončením funkčního období stávajícího senátu. Volby organizuje a řídí tříčlenná volební komise jmenovaná rektorem po předchozím projednání jejího složení ve stávajícím senátu. Členství ve volební komisi je neslučitelné s kandidaturou do senátu.
  2. Kandidáta za člena senátu může navrhnout každý člen akademické obce, a to písemně volební komisi.
  3. Po zjištění jejich souhlasu s kandidaturou, komise zveřejní seznam kandidátů do senátu nejpozději tři dny před konáním voleb. Námitky proti kandidátům může vznést každý člen akademické obce písemně a předat je volební komisi.
  4. Po posledním dnu voleb komise sečte získané hlasy a nejpozději do týdne vyhlásí výsledek voleb.
  5. Do senátu jsou zvoleni kandidáti, kteří získali největší počet hlasů. Ostatní kandidáti jsou zapsáni do seznamu náhradníků v pořadí dle počtu obdržených hlasů. Tento seznam je uložen mezi dokumenty senátu.
  6. Předsedu senátu volí jeho členové z řad akademických pracovníků v senátu na období dvou let. Volba předsedy je tajná a ke zvolení předsedy stačí nadpoloviční většina hlasů všech členů senátu. Nezíská-li žádný kandidát na funkci předsedy senátu kvalifikovanou většinu hlasů, postupují dva nejúspěšnější kandidáti do druhého kola, kde rozhoduje již prostá většina hlasů.
  7. Předsedu senátu je možné odvolat na základě negativního výsledku při hlasování o důvěře. Toto hlasování je tajné a lze je iniciovat na základě žádosti tří členů senátu.
  8. Zvolením předsedy senátu končí činnost volební komise. Senát volí ze svého středu dva místopředsedy, jednoho z řad akademických pracovníků a jednoho z řad studentů. Volba místopředsedy probíhá podle stejných pravidel jako volba předsedy senátu.

Článek 4
Průběh voleb

  1. Volby do senátu musí proběhnout nejméně ve čtyřech po sobě bezprostředně následujících pracovních dnech, a to mimo období prázdnin a zkouškového období.
  2. Každý volič prokáže svou totožnost přítomným členům volební komise, která jeho přítomnost označí do připravených seznamů a vydá mu jeden hlasovací lístek.
  3. Volby jsou tajné. Hlasovací lístky se vhazují do volebních schránek, jež jsou zapečetěny předsedou volební komise. Ten také před sčítáním hlasů volební schránku rozpečetí.
  4. Každý volič hlasuje tak, že předepsaným způsobem vyznačí maximálně stanovený počet jmen na hlasovacím lístku. Označení vyššího počtu jmen nebo vyznačení jiným než předepsaným způsobem činí hlasovací lístek neplatným.
  5. Předseda volební komise vyhlásí volby do senátu za neplatné, pokud
    a. se jich zúčastnilo méně než dvacet procent členů akademické obce;
    b. byla pečeť na některé z volebních schránek poškozena;
  6. V případě opakování voleb z důvodu uvedeném v odst. 5 je volba platná i když se nedostaví dostatečný počet voličů.
  7. Na místo člena senátu, kterému zaniklo členství v senátu může nastoupit náhradník.
  8. Náhradníkem se rozumí kandidát na člena senátu, který se ve volbách umístil na nejbližším postupovém místě.
  9. Náhradník nastupuje do senátu na zbytek funkčního období člena, kterého nahradil.
  10. Není-li náhradník k dispozici, vyhlásí senát doplňovací volby.

Článek 5
Jednání akademického senátu

  1. Senát se schází nejméně jednou za semestr. Zasedání senátu svolává předseda senátu, který jej řídí, podepisuje jeho usnesení a ověřuje zápisy z jednání a reprezentuje senát. Předseda svolává senát z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň jedné třetiny členů senátu, dále na žádost rektora, popř. na žádost nejméně deseti členů akademické obce.
  2. Místopředsedové senátu zastupují předsedu senátu v průběhu jeho nepřítomnosti nebo po dobu, po kterou není schopen vykonávat svou funkci. Podpisové právo má po dohodě jeden z nich, nejčastěji pak místopředseda z řad akademických pracovníků.
  3. Nestanoví-li zákon jinak, je senát schopen se usnášet, pokud je přítomna nadpoloviční většina členů senátu.
  4. Svolání se provádí zveřejněním na úřední desce s uvedením místa a času konání.
  5. Jednání senátu jsou veřejná.
  6. Hlasuje se veřejně zdvižením ruky, pokud většina členů senátu na návrh kteréhokoliv člena senátu nerozhodne o tajném hlasování, tzn. prostřednictvím hlasovacích lístků.
  7. Na zasedání senátu jsou pravidelně zváni: rektor, prorektoři a kvestor.
  8. Senát rozhoduje usnesením, které se uvádí v zápisu, který je zveřejněn na úřední desce v budově vysoké školy a doručen rektorovi nejpozději do sedmi dnů.

Článek 6
Práva a povinnosti členů akademického senátu

  1. Povinnosti členů senátu jsou především účastnit se jednání senátu a odpovědně plnit svěřené úkoly.
  2. Práva členů senátu jsou především předkládat návrhy, podněty a připomínky k otázkám působnosti senátu a požadovat jejich řešení.
  3. Členové senátu jsou povinní informovat o jednáních a usneseních senátu akademickou obec zveřejněním zápisu z jednání na úřední desce vysoké školy.
  4. Člen senátu, který neplní své povinnosti uvedené v odstavci 1 Čl. 6., může být odvolán akademickou obcí.

Článek 7
Činnost akademického senátu

  1. Akademický senát:
       a) vyjadřuje se k vnitřním předpisům vysoké školy;
       b) vyjadřuje se k návrhům studijního programu;
       c) vyjadřuje se k výroční zprávě o činnosti a hospodaření vysoké školy;
       d) vyjadřuje se k organizaci a úrovni odborné praxe;
       e) vyjadřuje se k dlouhodobému záměru vysoké školy;
  2. Senát projednává podněty a návrhy podle požadavků akademické rady nebo rektora.

Článek 8
Funkční období akademického senátu

  1. Funkční období člena zaměstnanecké části senátu je dvouleté, člena studentské části senátu jednoleté.
  2. Členství v senátu zaniká:
       a. uplynutím funkčního období;
       b. dnem doručení písemného prohlášení, jímž se člen vzdává členství v senátu, předsedovi senátu;
       c. společně se zánikem členství v akademické obci;
       d. rozpuštěním senátu;
       e. na základě negativního výsledku hlasování o důvěře.
  3. Všichni členové senátu setrvávají ve své funkci i po skončení funkčního období senátu, a to do zvolení nového senátu. Senát je po tuto dobu oprávněn konat pouze neodkladné úkony.

Článek 9
Závěrečná ustanovení

     Tento volební a jednací řád senátu vysoké školy nabývá podle § 39 odst. 9 zákona platnosti dnem registrace ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.