ZÁZNAM VIDEOKONFERENCE 

pro přehrání doporučujeme videozáznam stáhnout a spustit z počítače

Účastníci 5. ročníku mezinárodní vědecké konference “POHYB A PROŽITEK V MULTIOBOROVÉM POJETÍ”

Praha 5. 11. 2020

Mgr. Katarína M. Vadíková, PhD.

Doctor of philosophy, lecturer, researcher in fields of moral philosophy, ethics, bioethics, social ethics at the Department of Ethics and Moral Philosophy at the Faculty of Philosophy at the Trnava University in Trnava, Slovak Republic.

Main publications: Vadíková, K. M. Problems of Conscience in the Context of Dialogical Personalism – Trnava: FFTU, 2011; Vadíková, K. M. Personal Axiology – Ethical Values in Praxis (120 – 167) IN: Orbanová, E. – Vadíková, K. M. – Čechvala, O. Terminology of Philosophical Axiology. Trnava: FFTU, 2013; Vadíková, K. M. Education for Seniors from Perspective of Personalistic Ethics. (180 – 229) IN: Šauerová, M. – Vadíková, K. M. Specifics of Education for Seniors. Praha: Palestra, 2013; Vadíková, K. M. Sociability as a Virtue in Multicultural Public Life. Personal Arethology and Axiology in Practice. IN: Studia Philosophiae Christianae UKSW 50(2014)3; Vadíková, K. M. Ethics as one of Assisting Professions (18 – 33) IN DAP: Ethics in the Assisting Professions, 2018; Vadíková, K. M. Dialogical Person and Situation. Guardinian Educative Ethics and Situationism. Trnava: FFTU, 2019.

Zodpovedným pohybom k zážitku z ozdravenia spoločnosti / Recovering of contemporary society experienced via personal responsible locomotion

Príspevok je zameraný na etickú analýzu významu edukácie k zodpovednému pohybu a následnému zážitku z ozdravenia spoločnosti. Nosným pojmom skúmania je pojem zodpovedný pohyb, ktorý je ukotvený v dialogickej rovine gadamerovskej situácie viacgeneračného porozumenia celospoločenskému trendu disharmónie pohybu. Ide o interdisciplinárne hermeneuticky kladený etický problém, ktorý môže napomôcť riešiť zážitková forma vzorového prístupu k rozvíjaniu pohybových kvalít dialogickej osoby, a to vo všetkých vekových kategóriách. Hlavným zámerom príspevku je poukázať na možnosti motivácie k prepojeniu radosti z pohybu prostredníctvom zážitku z jeho benefitov, čo jednoznačne môže pre spoločnosť  znamenať nielen ozdravenie telesnej, ale i duševnej a duchovnej stránky človeka.

Kľúčové slová: personalistická etika, edukácia, zážitková lokomócia, zodpovednosť

Paper is focused on an ethical analysis of the value of education on responsible locomotion and it aims to show the benefit of it for contemporary tired and unhealthy society. The main notion of the research is the responsible locomotion as a need to overcome the global trend of disharmony of locomotion in contemporary society. Research is defined in Gadamer-like situation of s. c. transgenerational dialogue. As such the notion responsible locomotion is hermeneutically researched in its interdisciplinarity as the ethical problem, which may be solved by dialogical experiencing of ethical models of doing locomotion via educational process as a form of learning the model approaches towards development of proper and desired locomotion vices, of any dialogical person, of any age. The main aim of the paper is to foster and to motivate to connect any personal, however responsible locomotion with an experience of the natural joy from such a locomotion and to understand it as the benefit, which may make the contemporary society more and more healthy in body, soul and spirit, too.

Key words: Personalistic Ethics, Education, Experience Locomotion, Health Care giving, Responsibility

PREZENTACE

Andrea Balážová

Som internou doktorandkou na Katedre etiky Filozofickej  fakulty Trnavskej univerzity. Zameriavam sa predovšetkým na problematiku globalizácie a jej  axiologicko-kultúrne dôsledky pre súčasného človeka, problematikou kultúrneho a etického relativizmu, pluralizmu a konzumu, environmentálnou problematikou a etikou športu.

Globalizace a nový rozměr pohybu. Komprese prostoru jako nový prožitek / Globalization and a new dimension of movement. The space compression as a new experience

Příspěvek se zaobírá filosoficko-etickou analýzou pohybu a jednotlivých forem jeho prožitku, který zasazuje do kontextu globalizace. V příspěvku budeme vycházet z koncepce komprese prostoru jako základního prožitku z pohybu v současnosti. V příspěvku poukážeme na to, jako globalizace mění naši percepci pohybu, přičemž zintenzivňuje nejen jeho otevřenost, ale též formy jeho přežívaní . V prvé části příspěvku se budeme věnovat definici pohybu, který budeme interpretovat jako existenciální mohutnost člověka. Druhá část příspěvků se soustředí na analýzu globalizace a jejich důsledku pro zkoumanou problematiku příspěvku se zřetelem na její etický aspekt .

Klíčová slova: globalizace; pohyb; prožitek; komprese prostoru-existenciální mohutnost.

The paper deals with the philosophical-ethical analysis of movement and various forms of its experience which is analyzed in the context of globalization. In this paper, we will arised from the concept of space compression as a basic experience of movement in present. We will point out how globalization changes our perception of movement, intensifying not only its openness but also the forms of its experience. In the first part of the paper, we will focus on the definition of motion, which we will interpret as the existential power of man. The second part of the papers focuses on the analysis of globalization and their consequences for the issue of contributions with regard to its ethical aspect.

Keywords: globalization; movement; experience; compression of space-existential power.

PREZENTACE

PREZENTACE

Zvuková prezentace ke stažení ZDE.

Mgr. Tereza Zahradníková (Houšková)

Je absolventka bakalářského a magisterského oboru ve speciální pedagogice – dramaterapi na Univerzitě Palackého v Olomouci. Současně si tamtéž dodělává doktorské studium ve speciální pedagogice. Výzkumně se zabývý tématem Terapie divočonou (Wilderness therapy) a jejím působením na duševní rozvoj mladistvého člověka. Společně se svými kolegy vyvíjí koncept práce Terapie divočinou v českém prostředí (nejen) pro dospívající v náročné životní situaci. Je spoluzakladatelkou Asociace pro Terapii divočinou a dobrodružstvím v České republice, z.s.

Aktivně pracuje s ohroženými dětmi a rizikovou mládeží za pomoci prvků expresivních terapií a přírody. Více jak deset let působí jako lektor/intervent primární prevence nejdříve v PPP Znojmo poté v P-centru Olomouc. Od roku 2018 působí v Pedagogicko-psychologické poradně Pelhřimov na pozici speciálního pedagoga se zaměřením na výchovné obtíže.

Ne- rozdíly mezi dospívajícími s rizikovým chováním a dospělými účastníky 8-mi denních výjezdů v rámci konceptu Terapie divočinou / The "No" differences between the Youth at risk and the Adult participants during a 8-day expedition within the concept Wilderness Therapy

Terapie divočinou je způsob práce zaměřující se na posílení resilience člověka. Kombinace divoké přírody, terapeutického přístupu a skupinové dynamiky přináší člověku mnoho podnětu nejen pro budování vnitřní integrity, ale také pro posílení prokomunitního způsobu myšlení. V rámci tohoto příspěvku se budeme zabývat nejen tím, jak funguje Terapie divočinou, ale také si na krátkých kazuistikách ukážeme podobnosti a rozdílnosti vlivu Terapie divočinou u dospívajících s rizikovým chováním a dospělých osob, které prošli 8-mi denním programem.

Klíčová slova: Terapie divočinou, riziková mládež, dospělý, outdoorové výjezdy

Wilderness therapy is an approach with an aim to increase human resilience. The combination of wilderness, therapeutic approach and group dynamics provides the person with many stimuli not only for building inner integrity, but also for strengthening the pro-community way of thinking. In this paper, we deal not only with how Wilderness Therapy works, but we also show in short case studies the similarities and differences in the effect of Wilderness Therapy on Youth at risk and Adults who participated in the 8-day program.

Keywords: Wilderness Therapy, Youth at risk, Adults, Outdoor expeditions

Mgr. Klára Kepertová

Vystudovala Mediální studia a žurnalistiku na Univerzitě T. Bati ve Zlíně. Později si rozšířila vzdělání o Předškolní a mimoškolní pedagogiku na Střední škole informatiky a cestovního ruchu Humpolec. Léta se věnovala anketě Strom roku a pomáhala organizovat ošetření a výsadby stromů po celé ČR. Poté, co se jí postupně narodily tři děti, se Klára začala věnovat práci s dětmi. Vede kroužky pro děti a dětské tábory. Již více než tři roky je průvodkyní v lesní školce Veverka v Břeclavi. Pro Otevřenou zahradu v Brně pomáhá tvořit environmentálně orientované programy pro děti. Pořádá dílny výroby přírodní kosmetiky. Je aktivní členkou hnutí Brontosaurus. Baví ji lezení po skalách a horách a tanec.

Dětství venku aneb o pohybu a prožitku v lesní školce

„Mě se na lesní školce líbilo, že jsme mohli hodně běhat. Nezavřeli jste nás dovnitř,“ říká Laura s Májou, dvě prvňačky, které strávily v naší lesní školce tři roky. „A nevadilo vám, když vám někdy byla zima?“ „Ale jo, ale mohla jsem se zahřát, proběhnout se a tak. Mohla jsem s tím sama něco udělat.“

Lesní školka mým pohledem je o respektu (k přírodě, k dětem, sám k sobě) a svobodě mít život ve vlastních rukou. Já sama jsem dětství prožila ve skautu, v divadelním a tanečním sále. Zážitková pedagogika a pohyb v přírodě je něco, co mám bytostně vrostlé pod kůži a lesní školka je pro mě ideálním místem, které to spojuje. O tom, jak láskyplně provázet předškolní děti dny zalitými sluncem i v lijáku a mrazu, a jak přizvat do učení okolní les, jehož vjemy jsou vždy silnější než naše pečlivě vybrané učební pomůcky, o tom bude můj příspěvek.

PREZENTACE

PREZENTACE

Pohyb a prožitek v lesní školce

Nejsem teoretik ani vědec, jsem průvodce v lesní školce, člověk z praxe. Ročně strávím s dětmi ze školky venku asi 1000 hodin.  V mém příspěvku nabízím ukázku, jak takové předškolní vzdělávání založené na pohybu a prožitku v přírodě vypadá. Zaměřuji se na praktické tipy na výbavu, výstroj, pravidla a rytmus dne, tak aby to venku bavilo děti i jejich průvodce.

V upoutávce na svůj příspěvek jsem uvedla odpověď dvou šestiletých dívek, momentálně prvňaček, které u nás v lesní školce strávily tři roky. Na otázku, co se jim v lesní školce nejvíc líbilo, odpověděly: „Že jste nás nezavřely a mohly jsme si běhat venku. I když nám byla zima, mohly jsem se zahřát, proběhnout, něco s tím SAMY udělat.“

Tato odpověď mě moc potěšila. Jsem přesvědčená, že když lidské bytosti přivedeme v dětství do lesa a naučí se mít rády přírodu, nebudou ji v dospělosti ničit, ale chránit. A to teď naše planeta velmi potřebuje. Velká část lidí, co vysazuje stromy, kosí chráněné louky, zakládá lesní školky či bezobalové obchody apod. prošla v dětství skautem, turistickým oddílem, hnutím Brontosaurus nebo prostě jen vyrostla v přírodě. A druhá část odpovědi je neméně důležitá: potřeba mít život ve vlastních rukou. Vědět, že ten nejdůležitější člověk, kdo mě pomůže z nesnází, jsem já sám Nevěřit někomu, kdo mi slibuje, že věc vyřeší za mě. Ale zároveň mít důvěru v lidi kolem sebe a nebát se je požádat o pomoc.

Pokud chcete poznat dobře fungující lesní školku nechoďte tam na jaře nebo v časném létě, když je vše zalité sluncem a málokdo touží po něčem jiném než proběhnout se lesem a natáhnout na louce. Dobrou lesní školku poznáte tak, že je v ní pohoda i za deště nebo v mrazu.

Jak s dětmi ven, aby nás to všechny bavilo.

Ven s dětmi můžeme kdykoliv, od nejútlejšího věku. Pro děti v naší školce je les naše třída, herna, tělocvična, zahrada. Máme svá oblíbená místa a víme, kde můžeme pozorovat pulce na jaře, kde jsou nejlepší kaluže, kde se nejlíp staví domečky, kde se dobře běhá, kde spí v zimě zajíci nebo pod kterým dubem najdeme nejvíc duběnek.

Vyrazit s dětmi do lesa znamená trochu oželet své vytyčené krátkodobé cíle a mít na paměti ty hlavní. V naší školce to je vzájemný respekt, úcta ke všemu živému, kamarádství a zvídavost. Při putování lesem se nikam neženeme, necháváme děti hrát cestou různé hry, pozorovat, sbírat poklady, povídat si, prodírat se křovím apod. K bezpečnému putování tímto stylem nám slouží několik jednoduchých pravidel.

  • Děti a průvodci se vidí a slyší
  • Když průvodce zavolá, děti přiběhnou k němu
  • Na rozcestí se čekáme
  • Klacík na hraní si vybíráme pod koleno. Klackem neboucháme do ničeho živého. Běháme bez klacku.
  • Ochutnat něco z lesa můžu jen po dohodě s průvodcem
  • Když chci lézt na strom, řeknu průvodci.

Někdy se vydáme pozorovat stromy, máme nachystanou poznávačku listů a k tomu krásnou hru, počasí nám přeje, ale cestou potkáme mrtvého zajíce. 16 předškolních dětí se disciplinovaně shromáždí do kruhu kolem zajíce a nadšeně pozoruje a diskutuje. Zajíc vypadá zdravě a mladě. Vidíme zcela znatelně stopy pařátů od dravce. Společně docházíme k tomu, že dravec na zajíčka zaútočil na poli, ten mu utekl do lesa, kam už dravec se svými křídly nemohl a svým zraněním podlehl.  Máme možnost zblízka vidět zvíře, které běžně jen zahlédneme mihnout se v lese. Vidíme silné zadní nohy, dlouhé uši. Světle zbarvená srst přesně ladí s odstínem suché trávy, ve které zajíci tak rádi přespávají. Pomocí klacíků zajíčka přikryjeme listím a místo označíme klacíkem. Další dny chodíme opatrně nahlédnout, jak se jeho tělo rozkládá a mravenci, červi a ostatní se postarají o úklid. Ten den si hrajeme na zaječí domečky, děti si vyšlapávaní pelíšky v trávě a schovávají se. Na cestě do školky se průvodce mění v orla a děti v zajíčky. Když utečou mezi stromy, orel se svými velkými křídly už na ně nemůže. Pohyb a prožitek. Místo listů, ten den vytahujeme stopy. Listy musí počkat na jiný den.

Jak být připraven na celý den venku

Průvodce a jeho batoh je podobně silné spojení jako kouzelník a jeho klobouk. Z batohu vždy vytáhnu, co je potřeba. A co v něm je? Malá lékárnička (něco na štípance, desinfekce, pinzeta na klíšťata a na třísky, náplasti, kapky do očí a věci na poskytnutí první pomoci). Voda na umytí. Toaletní papír, pytel na odpadky, které v lese najdeme, šátek na hry. Lupy, aby děti mohly pozorovat, co je zaujme, nožíky a škrabky, aby mohly ořezávat; kousek provázku, tužka nebo fixa. Když je zima je dobré přihodit pár párů dětských rukavic.

Ano, sbíráme odpad po ostatních, téměř denně. Máme s dětmi dohodu, že když vidí sklo, neberou ho do ruky, ale zavolají na průvodce.

Děti běžně ořezávají nožem. Pro nejmenší tříleté děti máme s sebou klasické kuchyňské škrabky. Čtyřletí už zpravidla zvládají práci s nožem. Podmínka je říct průvodci, najít si klidné místo a s nožem sedět na místě. Průvodce vždy dítěti krátce připomene zásady práce s nožem a je poblíž, aby práci sledoval. Děti si ořezávají klasická indiánská počítací dřívka, vyrábějí si dřevěné nožíky, panáčky, hračky, šperky a přívěsky, lodičky z kůry apod. Pro předškolní děti je daleko důležitější samotný proces ořezávaní, než co z toho vznikne.

Co na sebe

Sucho, teplo, pohodlí a možnost se umazat. To je základ spokojenosti a zásada všeho oblečení do lesní školky. Dobré celoroční pohorky, softshellová souprava, cibulovité vrstvení a ochrana koncových částí těla – rukavice, nákrčník a čepice nebo kukla. Pogumované kalhoty a bundy jsou skvělé do deště místo pláštěnky, na jiné dny se nehodí. Jsou neprodyšné a děti v nich bývají zpocené, ale studené.

Jako spodky jsou lepší legíny a ponožky než punčocháče. Když se dítěti v zimě stane nehoda nebo má mokré jen ponožky, každý kus prádla, který nemusí sundávat, je dobrý.

Během prvního půl roku v lesní školce rodiče zpravidla přijdou na to, že vrchní vrstvu oblečení (bundu a vrchní kalhoty) stačí otřepat od bláta a prát jednou týdně.

Děti a batůžek

I pro děti je batůžek nepostradatelnou součástí výbavy. Nosí si v něm vše co potřebují. Většina outdoor vyrobců batohů má i pěti až sedmilitrový batůžek pro nejmenší děti s anatomicky tvarovanými zády a prsním i bederním popruhem. Do batůžku patří svačina v krabičce (co nejméně obalů), pití v neskleněné lahvi (v zimě v termosce), pláštěnka, náhradní ponožky a spodní prádlo, kapesník, karimatkový podsedák, pytlíček na poklady.

Jako dříví v lese

Denní rytmus ve školce má pevný řád a základní pilíře dne mají své rituály a jsou vždy stejné, což dodává předškolním dětem jistotu a pocit bezpečí. Ráno v devět, když se všichni sejdeme, začínáme společným kruhem. Je to povídání, scénka, písnička apod., která uvádí celý den. Navazují pohybové činnosti (hra navazující na téma v kruhu, jógové protažení, cvičení s básničkou, opičí dráhy, honičky, hry s balonem ad.). Pak hygiena a svačina (někdy svačíme už v lese). Lesní putovaní a pozorovaní, zastavení a volná hra na oblíbených místech v lese. Po příchodu z lesa příprava na oběd, společné přání před obědem s básničkou. Odpočinek s pohádkou (opět společný rituál s básničkou), předškolní příprava, svačina a volná hra. Každý den si najdeme i chvíli na písničku z kytarou nebo nějaké tvoření a praktické věci jako nošení dříví, krmení ptáčků a králíka, společnou přípravu svačinky, práce na záhoncích atd.

Občas se setkávám s představou, že děti v lesní školce celý den jen běhají v lese a válí se v bahně a jak tedy budou připraveni na školu. S naprostou jistotou mohu říct, že všechny potřebné kompetence, které patří do předškolního vzdělávání mají možnost děti v naší školce dostatečně rozvíjet. Nepřipravujeme je na celodenní sezení v lavici, připravujeme je na spokojený život, ve kterém si umí poradit.

Martina Kočerová

Pracuje na Katedře pedagogiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Je absolventkou oboru Pedagogika volného času, a studentkou doktorského studijního programu Kinantropologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

Je aktivní lektorkou programu DofE, ve svém volném čase se věnuje práci s mládeží, turistice a cestování.

Sport a tělesná výchova očima českých církví

Příspěvek prezentuje část širšího empirického šetření, přičemž se zaměřuje na pohled vybraných křesťanských církví na sport, tělesná cvičení a tělesnou výchovu prezentovaný prostřednictvím církevních dokumentů a dobových komentářů v českých zemích v letech 1917 až 1970. Církve, na které se výzkum zaměřoval byly: Církev římskokatolická, Českobratrská církev evangelická a Církev československá husitská. Aplikovanými výzkumnými metodami byly: diskurzivně-historický přístup kritické diskurzivní analýzy a textová hermeneutika. V rámci výzkumného šetření byly u Českobratrské církve evangelické identifikovány nulové reakce na sport, tělesná cvičení a tělesnou výchovu. Církev římskokatolická sport, tělesná cvičení a tělovýchovu zahrnuje do křesťanské výchovy, jejímž cílem je vybudovat opravdového a dobrého křesťana. Církev československá husitská sport, tělesná cvičení a tělesnou výchovu nahlíží jako prostředek budování, rozvoje a výchovy jak jednotlivce, tak národa, a také kultury.

Klíčová slova: církev, sport, tělesná cvičení, tělesná výchova

This paper presents part of a wider research project, focusing on the view of sport, physical exercises and physical education, which was presented by selected Christian churches through church documents and commentaries in church newspapers during the period from 1917 to 1970 in the Czech lands. The research focused on the Roman Catholic Church, the Czech Brethren Evangelical Church and the Czechoslovak Hussite Church. The research methods which were applied were: the discourse-historical approach and hermeneutics. As part of the research, zero reactions to sport, physical exercises and physical education were identified at the Czech Brethren Evangelical Church. The Roman Catholic Church views sport, physical exercises and physical education as a part of Christian education, which aims to build a true and good Christian. The Czechoslovak Hussite Church views sport, physical exercises and physical education as instruments to build, develop and educate both individuals and a nation, as well as culture.

Keywords: church, sport, physical exercises, physical education

PhDr. Martina Muknšnáblová

Působí na Vysoké škole tělesné výchovy a sportu PALESTRA a na Vyšší odborné škole MILLS.  Rovněž pracovala jako odborný konzultant v oblasti péče o seniory a jako koordinátor pro výzkum nádorových onemocnění prsu v okrese Písek.

Kognitivní trénink při kombinovaném studiu / Cognitive training in combined study

Kognitivní funkce je nezbytné aktivně udržovat v kondici již od mládí. V průběhu dospělosti vzhledem k rodinným a pracovním povinnostem se ale každému nedostává dostatek času, motivace, možností atd. na mentální cvičení, která prokazatelně nejen udržují kognitivní svěžest, ale jsou i významnou prevencí mentálního deficitu přicházejícího s přibližujícím se stářím. Řada nejen zahraničních ale i českých výzkumů potvrdila pozitivní vliv pravidelného učení v různých fázích dospělosti na kvalitu paměti či s ní souvisejícím myšlení a dalších kognitivních funkcí. S věkem dochází u většiny dospělých k fyziologickému poklesu vybraných kognitivních funkcí spojeného s počínajícími atrofickými změnami mozkové tkáně. Změny nejsou tolik mnohdy způsobené přibývajícím věkem jako spíše klesajícím tréninkem mozkových činností. Studium v dospělosti je jedním z efektivních řešení, lze nejen získat nové, potřebné poznatky, ale nenásilně oddalovat kognitivní stáří.

Klíčová slova: kognitivní funkce, paměť, studium, učení, dospělost

It is necessary to actively maintain cognitive function from youth. In the course of adulthood, however, due to family and work responsibilities, everyone is not given enough time, motivation, opportunities, etc. for mental exercises that are proven not only to maintain cognitive freshness, but also to significantly prevent mental deficits coming with age. A number of not only foreign but also Czech researches confirmed the positive influence of regular learning in various stages of adulthood on the quality of memory or related thinking and other cognitive functions. With age, most adults experience a physiological decline in selected cognitive functions associated with incipient atrophic changes in brain tissue. Changes are not so often associated with increasing age but rather with decreasing training of brain activities. Studying is one of the effective solutions, it is possible not only to acquire new, necessary knowledge, but also to delay cognitive old age.

Keywords: cognitive function, memory, study, learning, maturity

PREZENTACE

PaedDr. Adriana Pavlikovská

Mendelova univerzita v Brně
Institut celoživotního vzdělávání
Oddělení sociálních věd
Zemědělská 1665/1
613 00 Brno
e-mail: adriana.pavlikovska@mendelu.cz
tel.: 778 420 807

Narozena v roce 1967 v Trenčíně-SR. Magisterské i rigorózní vzdělání v oboru učitelství získala na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Toho času studuje doktorské dizertační studium na Olomoucké univerzitě v programu Pedagogika. V roce 2013 získala druhou atestaci a funkční vzdělání.
Pracovala v každém stupni edukačního systému (MŠ, ZŠ, SŠ) jako učitelka i jako ředitelka v Slovenské i České republice. V letech 2005 -2009 řídila a metodicky usměrňovala ředitele základních a mateřských škol. V Bratislavě řídila základní školu, střední pedagogickou školu a v letech 2014–2015 pracovala na pozici inspektorky pro základní školy v Školním inspekčním centru v Bratislavě. V České republice získala zkušenosti s českou školní legislativou, pracovala jako učitelka i jako ředitelka v základní škole v Praze.
Od roku 2019 pracuje na Mendelové univerzitě, konkrétně na vysokoškolském ústavu Institutu celoživotního vzdělávání, kde působí jako asistentka a vyučuje předměty ve studijním programu zaměřeném na učitelství odborných předmětů pro střední školy. V současné době zastává také funkci zástupkyni ředitele pro pedagogickou činnost. Je členkou Komise rektorky pro vzdělávací činnost Mendelovy univerzity. Paralelně se věnuje i vzdělávání pedagogů středních, základních i mateřských škol v celé České republice v oblasti osobnostně sociálního rozvoje. Pracuje na výzkumu, kterého výsledky ukážou, jak v zdělávání v oblasti OSR působí na profesionální a osobní život českých pedagogů. Ve své pedagogické praxi se zaměřuje na zkvalitňování vyučovacího procesu a také velkou pozornost věnovala dynamickému řízení a vedení lidí ve školství.

Vzdělávání pedagogických zaměstnanců SŠ v oblasti osobnostně sociálního rozvoje a jeho vliv na výchovno-vzdělávací činnost v interakci s edukantem SŠ

Aby mohla škola poskytovat žákům vzdělání nejvyšší kvality, musí být místem, ve kterém působí pedagogičtí pracovníci v psychické rovnováze, s vyzrálou osobností, se širokým politickým i kulturním rozhledem a maximální odborností. Práce učitelů je velmi náročná a je ohrožena širokým spektrem aktivit a komplexem jevů, které existují uvnitř subjektů i mimo něho a které jsou součástí života každého učitele. V tomto těžkém období koronaviru se odhalují skryté osobnostní stránky lidí, jejich strachy, potlačuje se jejich odvaha a odhodlání a také i ochota transformovat život na nový stupeň poznání či digitalizace. Překonání komfortní zóny se stává nutnou součásti života jak pro učitele, tak i pro studenty a příchodem nových životních momentů přicházejí i nové problémy a obavy.
Proto se dostává do pozornosti důraz na další vzdělávání pedagogů v osobnostně sociálním rozvoji (OSR). Podíváme se na pohled některých autorů, kteří shrnuli dosavadní stav poznání dané problematiky OSR, a přiblížíme si, jak to vypadá v praktickém reálném světě učitelů. Připomeneme si důležitost zdravého a harmonického rozvoje pedagogických zaměstnanců, hledání cesty k poznání sebe sama, jak se vyrovnávat se svými problémy, jak hledat strategie ke kvalitní spolupráce se studenty a jejich rodiči.
Cílem příspěvku je představit výzkum, který by měl odkrýt způsob, jakým jsou pedagogové motivováni k vzdělávacím aktivitám a programům OSR a nahlédneme do reality, jak intervenuje toto vzdělávání na interakci pedagoga s edukantem SŠ a jak ovlivňuje kvalitu jeho nejen profesního, ale i osobního života.

Klíčová slova: osobnostně sociální rozvoj (OSR), učitel, škola, vedení, komunikace, asertivita, syndrom vyhoření, další vzdělávaní, profesní život pedagoga, osobní život pedagoga, podmínky života ve škole

The article aims to highlight the fact that teachers‘ work is influenced by a wide range of activities and complex of facts that exist within and outside school. Teachers themselves are in tense situations with relationship problems on the school area, which is also effected their private lives. Therefore, attention is focused to further education of teachers in personal and social development with an impact on their professional and personal life. We will present a advice where we recall the importance of a healthy and harmonious development of teachers, which we will achieve by guiding and supporting in finding a way to know ourselves, how to cope with our problems, how to find strategies for quality cooperation with pupils and their parents. Finally, we evaluate the changes after the courses and the impact on the life of the teacher and the school.

Keywords: personality and social development, teacher, school, leadership, pedagogue life, school life conditions

PREZENTACE

Ing. Alina Huseynli

Vystudovala Fakultu životního prostředí UJEP a Fakultu agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU. Během studia se zabývala stanovením nízkomolekulárních organických kyselin v celkové a rhizosférní půdě. Od roku 2019 je výzkumnou pracovnici v nově vzniklém Institutu lázeňství a balneologie, v.v.i. v Karlových Varech. Cílem instituce je obnovit v České republice výzkum v oblasti lázeňství a balneologie. Výzkumné projekty se soustředí zejména na zkoumání objektivních účinků lázeňské léčby na lidský organismus a výzkum přírodních léčivých zdrojů.

Pohyb v lesním prostředí jako součást lázeňské léčby / Physical activity in the forest environment as a part of spa treatment

Komplexní lázeňská léčba zahrnuje zejména procedury s využitím přírodních léčivých zdrojů (vody, peloidy, plyny), ale její součástí jsou i terénní kúry. V souvislosti s populárním termínem „terapeutická krajina“ se do popředí zájmu dostává také otázka mikroklimatu lázeňských míst a jeho vlivu na zdraví. Cílem tohoto příspěvku je shrnout poznatky o vlivu pohybu v lesním prostředí (tzv. „forest bathing“, Shinrin-yoku) na lidské zdraví a lázeňskou léčbu civilizačních chorob. Z předchozích prací vyplývá, že pohybová aktivita v lesním prostředí má pozitivní vliv na systém regulace tělesné teploty, dýchací orgány a na centrální nervovou soustavu, v porovnání s pohybovou aktivitou ve městě. Proto je vhodné zařazovat i nadále pohybovou aktivitu v lesích do plánu pohybových aktivit lázeňských pacientů. Do budoucna by bylo vhodné se zaměřit na bližší specifikaci přírodních faktorů zodpovědných za fyziologické změny způsobené pohybovou aktivitou v lesním prostředí.

Comprehensive spa treatment mainly includes procedures, which use the local natural curative source (mineral waters, curative peloids, natural gases). However, physical therapy in natural settings plays an important role, as well.
The issue of the microclimate of the spa comes to the fore also in connection with the popular concept of the “therapeutic landscape”.
This work aims to summarize the findings from the previous studies about the impact of physical therapy, as a part of spa treatment in the forest environment (so-called „forest bathing“, Shinrin-yoku), on the prevention of many civilization diseases.
Multiple studies have shown that spending time in a forest environment significantly reduces measures of stress, has a positive effect on the body’s temperature-regulating system and respiratory system, compared to activity in an urban environment.
Therefore, it is appropriate to proceed with including „forest bathing“ into the plan of physical activities of spa patients.

PREZENTACE

PREZENTACE

Julie Wittmannová, Iva Klimešová, Aleš Jakubec

Jsme zástupci Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Každý se profesně zabýváme odlišnou problematikou (Aleš řeší problematiku fyziologie a fyziologie zátěže, Iva je odbornice na výživu a první pomoc, Julie řeší problematiku osob s postižením a seniorů ve vztahu k pohybovým aktivitám), ale dohromady nás svedl projekt PAPPUS (Plants and Play Producing Universal Skills). Cílem tříletého projektu EU je nabídnout pedagogům ZŠ nástroje pro výuku přírodních věd ve venkovním prostředí. Důraz je zde kladen na hravé formy výuky, ale také na environmentální výchovu a získávání sociálních dovedností. Pro naše profese se hra (svobodně zvolená) a učení venku rovná přirozenému pohybu a „nevědomému“ zvyšování kondice, získávání a procvičování (pohybových) dovedností v přirozeném prostředí.

Mgr. Julie Wittmannová, Ph.D.

Univerzita Palackého v Olomouci
Fakulta tělesné kultury
 | Katedra aplikovaných pohybových aktivit
585 636 359
julie.wittmannova@upol.cz | www.upol.cz

Učíme venku: projekt PAPPUS / Teaching outdoor: project PAPPUS

Příspěvek seznamuje s obsahem a očekávanými výstupy tříletého mezinárodního projektu, do kterého se zapojila Univerzita Palackého v Olomouci, zastoupená Fakultou tělesné kultury (FTK), v září 2019. Tento projekt financovaný EU nazvaný PAPPUS, celým názvem „Plants and Play Producing Universal Skills“, je zaměřen na adaptaci existujícího britského modelu výuky ve venkovním prostředí tak, aby odpovídala podmínkám vybraných evropských zemí, které se do projektu zapojily.

Partnery projektu jsou University of Gloucestershire a vzdělávací organizace Play Learning Life z Anglie; dále vzdělávací organizace Gedania 1922 z Polska, Tandem ze Slovenska, organizace pro sociální výzkum a vzdělávání (GeSoB) z Rakouska, a Rogersova asociace z Maďarska. PAPPUS svými myšlenkami navazuje a rozšiřuje už ukončené či končící projekty s tematikou hry, realizované na FTK UP (VIPER a CAPS).

Cílovou skupinou jsou žáci prvního i druhého stupně základních škol a svým obsahem zasahuje do všech vzdělávacích oblastí definovaných podle RVP ZV. PAPPUS obsahově vychází z živé i neživé přírody. Jeho součástí je kromě jiného i hravé zahradničení a botanika, pomocí nichž lze získat množství dovedností a kompetencí pro odpovědné environmentální chování.

Klíčovými výstupy projektu budou metodické listy a podpůrné materiály pro výuku žáků ve venkovním prostředí, školící materiály a realizované školení pedagogů, pilotní ověření modelu na vybraných školách.

Během první fáze projektu byl britský model výuky v rámci vytvořených národních adaptačních plánů adaptován na podmínky partnerských zemí a zahájena práce na školících materiálech. Pro aplikaci adaptovaného modelu do českého prostředí budeme využívat už existujícího příkladu dobré praxe v podobě pilotní školy zapojené v projektu CAPS a zkušeností lídrů pedagogického „hnutí“ Učíme se venku.

Projekt počítá s implementací inovativní praxe do školního (u nás 1. a 2. stupeň ZŠ; činnosti školní družiny) i mimoškolního prostředí (kluby pro děti sociálně znevýhodněné, hyperaktivní, s potížemi ve vzdělávacím procesu; organizace ekologické výchovy apod.).

Klíčová slova: výchova v přírodě, outdoor, playwork, svobodně zvolená hra, zdraví.

Grantová afiliace: Erasmus+, KA2 – Cooperation for Innovation and the Exchange of Good Practices, KA201 – Strategic Partnerships for the Field of Education supporting Innovation. Číslo projektu: 2019-1-UK01-KA201-061967

 

Plants and Play Producing Universal Skills

The paper introduces the content and expected outcomes of a three-year international project involving Palacky University in Olomouc, represented by the Faculty of Physical Culture (FTK), since September 2019. This EU-funded project called PAPPUS, fully entitled „Plants and Play Producing Universal Skills“, Is focused on adapting the existing British model of teaching outdoor to suit the conditions of selected European countries that participate in the project.

The project partners are the University of Gloucestershire and the educational organization Play Learning Life from England; also the educational organization Gedania 1922 from Poland, Tandem from Slovakia, the organization for social research and education (GeSoB) from Austria, and the Rogers Association from Hungary. With its ideas, PAPPUS builds on and expands already completed or ending projects with the theme of the play, implemented at FTK UP (VIPER and CAPS).

The target group is pupils of the primary and secondary school levels and project content extends to all educational areas defined according to The Framework Educational Programme for Basic Education. The content of PAPPUS is based on living and inanimate nature. It includes, among other things, playful gardening and botany, which can be used to acquire a number of skills and competencies for responsible environmental behavior.

The key outputs of the project will be methodological cards and supporting materials for teaching pupils in the outdoor environment, training materials and implemented training of teachers, pilot verification of the model in selected schools.

During the first phase of the project, the British outdoor teaching model was adapted to the conditions of the partner countries within the framework of the created national adaptation plans, and work on training materials began. For the application of the adapted model to the Czech environment, we will use the already existing example of good practice – a pilot school involved in the CAPS project and the experience of leaders of the pedagogical „movement“ Learning Outside.

The project implements innovative practice in the school (in our country 1st and 2nd grade of elementary school; afterschool clubs) and out-of-school environment (clubs for socially disadvantaged children, children with difficulties in the educational process; organization of environmental education etc.).

Key words: outdoor education, outdoor, playwork, freely chosen play, health.

Grant affiliation: Erasmus +, KA2 – Cooperation for Innovation and the Exchange of Good Practices, KA201 – Strategic Partnerships for the Field of Education supporting Innovation. Project number: 2019-1-UK01-KA201-061967

Plants and Play Producing Universal Skills

PREZENTACE

Iva Potřebová

Vystudovala žurnalistiku a pedagogiku volného času, žije ve městě Verl v Severním Porýní –  Vestfálsku (SRN). Pracuje jako pedagog v neziskové organizaci Jugendaustauschwerk im Kreis Gütersloh e.V. (Droste-Haus), kde se profesně pohybuje v oblastech neformální pedagogika, integrace a mezinárodní vztahy. Organizuje i mezinárodní stáže pro pedagogy. V projektu Mal- und Begegnungsort je aktivní od září 2019, jejím úkolem je mimo jiné evaluace tohoto projektu pro Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky. Jejími koníčky jsou rodina, zdravý životní styl a ochrana životního prostředí, ve volném čase vede padesátičlenný environmentální dobročinný spolek.

Projekt Mal- und Begegnungsort jako jedna z možností integrace a osobního rozvoje obyvatel ve městě Verl, SRN

Poslední přistěhovalecká vlna v roce 2015/2016 znamenala pro Spolkovou republiku Německo velkou výzvu. V zemi přibylo jen v roce 2015 téměř devět set tisíc nových obyvatel. Tito lidé se museli naučit nejen jazyk, ale i žít v jiné kultuře a přitom neztratit vlastní integritu. Spolu s nimi bylo nutné, aby se nové situaci přizpůsobila i původní společnost.

Projekt Mal- und Begegnungsort ve městě Verl v Severním Porýní – Vestfálsku byl jednou z reakcí na vnímanou potřebu podpořit integraci přistěhovalců a usnadnit okolní společnosti jejich přijetí. Vznikl jako inovativní volnočasová nabídka místní organizace Jugendaustauschwerk im Kreis Gütersloh e.V. (neboli Droste-Haus), která je podporována Spolkovým úřadem pro migraci a uprchlíky a probíhá za finanční podpory německého Ministerstva vnitra, pro stavebnictví a vlast. Jde o společný projekt pro cizince s perspektivou získat povolení k trvalému pobytu a původní obyvatelstvo na malém městě, založený na výtvarné činnosti a pro obě cílové skupiny nový a neznámý. Díky tomu jsou si účastníci od začátku rovni. Během projektu se vzájemně setkávají, poznávají se a získávají mezikulturní zkušenosti, stávají se tolerantnější vůči sobě navzájem, uvědomují si a pracují na odstraňování případných předsudků a rozvíjí své osobní kompetence i svou osobnost. Výtvarná činnost je zde přitom pouhým prostředkem integrace, nikoli jeho cílem. Prostory vyhrazené projektu Mal- und Begegnungsort jsou místem setkávání, v němž nehrají roli ani původ účastníků, ani jejich sociální status.

Hlavním cílem je setkávání obou skupin na nízkoprahové úrovni, vedlejšími cíli rozšiřování mezikulturních zkušeností, zvýšení tolerance na obou stranách, rozvoj osobních kompetencí, především té mezikulturní, odstraňování případných předsudků. Výsledky jsou vyhodnocovány průběžně kvalitativní i kvantitativní metodou.

Projekt odstartoval šestiměsíční přípravnou fází v listopadu 2018, kurzy probíhají od dubna 2019. Jde o skupiny maximálně 8 lidí, z nichž polovina vždy patří k původnímu obyvatelstvu a polovina k cizincům, kteří ve Verlu našli nový domov.

Od května do prosince 2019 se projektu zúčastnilo 61 osob (28 původních obyvatel a 33 nově přistěhovaných cizinců), předčasně kurs ukončilo 11 osob (3 původní obyvatelé, 8 cizinců).

U všech, kteří kurz dokončili, došlo k rozvoji osobních kompetencí a/nebo posílení osobnosti. Vyzdvihována a nebo pozorována byla především větší otevřenost vůči jiným kulturám a národnostem, rozvoj kreativity, tolerance, týmová práce, zlepšení jazykových schopností, zodpovědnost a dochvilnost. Často bylo pozitivně hodnoceno malování jako činnost volná, svobodná a nehodnocená. Dvěma účastníkům zmizely během malování zdravotní potíže. U všech cizinců se díky projektu Mal- und Begegnungsort zlepšil vztah k novému domovu, chválili si především nové kontakty a přiznávali větší zájem o dění ve městě.

Co se týče záporných stránek a limitů projektu, u nově přistěhovalých obyvatel jsou někdy výzvou kulturní rozdíly (problém dodržovat pevně danou strukturu kurzu, určitá kulturní tabu). Dalším problémem je zatím relativně nestabilní osobní situace. U původního obyvatelstva se vzhledem k široké nabídce volnočasových aktivit ve městě málokdy přihlásí někdo, kdo nemá kontakt s osobami přistěhovaleckého původu a/nebo vztah k výtvarné tvorbě.

PREZENTACE

Mgr. Petr Adamec, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně
Institut celoživotního vzdělávání
Oddělení sociálních věd
Zemědělská 1665/1
613 00 Brno
e-mail: petr.adamec@mendelu.cz
tel.: 545 135 220

Narozen v roce 1980 v Novém Jičíně, rodným městem je však Štramberk. Absolvoval bakalářské a navazující magisterské studium v oboru učitelství odborných předmětů pro střední školy se zaměřením na obchod a služby na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity v letech 2002–2007. V roce 2014 absolvoval doktorské studium na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity ve studijním programu Pedagogika. Ve své dizertační práci se zabýval stručně řečeno motivací středoškolských učitelů k dalšímu vzdělávání.
Podstatnou část svého pracovního života (2008–2018) strávil na Masarykově univerzitě, kde byla jeho náplní práce koordinace agendy celoživotního vzdělávání napříč celou touto institucí. Zde měl také možnost setkat se blíže nejen se systémy počátečního a dalšího vzdělávání v různých oborech a profesích, ale zejména s fenoménem univerzity třetího věku, podílet se přímo na její organizaci, pracovat se seniory a publikovat některé práce na toto téma.
Od roku 2018 pracuje na Mendelově univerzitě v Brně, konkrétně na vysokoškolském ústavu Institutu celoživotního vzdělávání, kde působí jako odborný asistent a vyučuje předměty z oblasti pedagogiky ve studijním programu zaměřeném na učitelství odborných předmětů pro střední školy. V současné době zastává také funkci ředitele této univerzitní součásti. Jelikož se mu práce stala do značné míry koníčkem, odvíjí se od toho také oblasti jeho odborného zájmu, kterými jsou např. další vzdělávání dospělých (zejména profesní) nebo vzdělávání seniorů (zejména univerzity třetího věku).

Mgr. et Mgr. Lenka Kamanová, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně
Institut celoživotního vzdělávání, Oddělení sociálních věd
Zemědělská 1665/1 613 00 Brno

e-mail: lenka.kamanova@mendelu.cz, tel.: 545 135 217

Je absolventkou magisterského studia Pedagogika a Učitelství pedagogiky pro střední školy a doktorského studia (Pedagogika) na Masarykově univerzitě, Filozofické fakultě (Ústav pedagogických věd). Od roku 2013 působí na Mendelově univerzitě v Brně (Institut celoživotního vzdělávání), kde se věnuje výuce studentů učitelských oborů a vedení závěrečných prací, externě působí coby odborný pracovník na Masarykově univerzitě.

Odborně se zabývá mezigeneračním učením a učením v rodině, sexuální výchovou, vzděláváním seniorů a středním odborným školstvím. Dále se věnuje coby lektor a metodik oblasti age anagementu a profesní seniority. Je rovněž autorkou a spoluautorkou odborných článků a monografií z výše uvedených oblastí publikovaných v českých i zahraničních časopisech. Jako spoluřešitelka se podílela na několika  výzkumných projektech v rámci grantové agentury GAČR. Je místopředsedkyní odborného sdružení Age Management z.s.

Význam pohybových aktivit pro účastníky univerzity třetího věku a jejich preference v této oblasti / The importance of exercise activities for third-age university participants and their preferences in this area

Univerzity třetího věku mají v naší zemi více než třicetiletou tradici. Jsou organizovány v podstatě na všech veřejných vysokých školách v České republice a navštěvují je desítky tisíc seniorů ročně. Vzdělávání seniorů touto formou má zejména funkci preventivní, anticipační, rehabilitační a posilovací. Cílem těchto vzdělávacích programů, které mají významný socializační charakter, je také zajištění zdravého životního stylu a dobré kvality života. Nabídka vzdělávacích aktivit na univerzitách třetího věku tedy obsahuje i kurzy zaměřené na informovanost seniorů v oblasti ochrany zdraví, prevence nemocí a úrazů, předcházení nepříznivým důsledkům nemocí, zdůrazňování odpovědnosti jedince za kvalitu svého života nebo zdravé a aktivní stárnutí. Pohyb má pro člověka význam v každém věku. Sport a obecně pohybové aktivity hrají důležitou roli nejen v lidském životě ve vztahu harmonie a rovnováhy, nýbrž mohou působit i jako fenomén zdraví a psychologické podpory. Cílem příspěvku je představit výsledky průzkumu realizovaného mezi seniory – účastníky univerzity třetího věku, kteří se účastní konkrétního pohybového kurzu  v rámci evropského projektu zaměřeného na rozvoj manuálních dovedností a pohybové vitality občanů starší 50 let.

Klíčová slova: univerzity třetího věku, senioři, pohybové aktivity, kvalita života

Universities of the Third Age have a tradition of more than 30 years in our country. They are organized in virtually all public universities in the Czech Republic and are attended by tens of thousands of seniors a year. In particular, the education of the elderly in this form has a function of prevention, anticipation, rehabilitation and enhancement. These educational programmes, which have a significant socialising character, also aim to ensure a healthy lifestyle and a good quality of life. Thus, the offer of educational activities at third-age universities includes courses aimed at informing seniors about health protection, preventing illness and injury, preventing the adverse consequences of disease, stressing an individual’s responsibility for their quality of life, or healthy and active ageing. Movement matters to a person at any age. Sport and general exercise play an important role not only in human life in the relationship of harmony and balance, but can also act as a health and psychological support phenomenon. The aim of the contribution is to present the results of a survey carried out among seniors – third-age university participants who are taking part in a specific mobility course as part of a European project aimed at developing the manual skills and mobility vitality of citizens over 50.

Keywords: universities of the third age, seniors, exercise activities, quality of life

PREZENTACE

Mgr. Vlastimil Jura

v.jura@email.cz

předseda ZO chovatelů koček Praha 8, člen představenstva ČRDM, člen ČK pro UNESCO a člen OKPMCH Praha ČSCH

www.kockypraha.cz ; www.crdm.cz ; www.mzv.cz

Využití živých zvířat v zážitkové pedagogice / Use of live animals in experiential education

Zvířata, ať už domácí anebo užitková, nás obklopují od nepaměti. V dnešní době se stále častěji jejich vliv rozšiřuje z čistě alimentárního užitku do užitku emocionálního. A k tomuto dochází právě společně strávenými chvílemi, tedy chvílemi, kdy se utváří a buduje vztah mezi člověkem a zvířetem nebo chceme-li mezi chovatelem a jeho zvířecím svěřencem. Chovatelství jako zájmová činnost, jehož základem je vzájemné působení zvířete a člověka, je jedna z možných nabídek činností pro zájmové a neformální vzdělávání. Je velmi zajímavou volnočasovou aktivitou ovlivňující všechny aspekty osobnosti jedince a obsahuje mnoho různých pozitivních vlivů.
Všichni máme jakousi představu o tom, co je to domácí zvíře a co vše s ním můžeme běžně zažívat, ale definic je daleko více. Jedna z nich se týká zvířete, se kterým člověk udržuje privilegované vztahy založené na dominanci, využívání, podřízenosti, ale v některých případech také na citu, zejména v případě takzvaných domácích mazlíčků. A právě na tyto domácí mazlíčky a aktivity s nimi, plné prožitku v širším slova smyslu, se zaměříme.

Klíčová slova: chovatelství, aktivity se zvířaty, vztah zvíře člověk, zážitková pedagogika

Animals, whether domestic or farm, have affected us since time immemorial. Nowadays, their influence is increasingly expanding from purely alimentary to emotional. And this happens precisely due to the moments precisely due to the moments spent together, ie the moments when the relationship between a man and an animal is formed and built, or let´s say between the breeder and his pet. Breeding, which is based on the interaction between animals and humans is one of the activities that may be realised as a hobby and non – formal education.It is a very interesting leisure activity affecting all aspects of an individual’s personality and containing many different positive influences.

We all have some ideas of what a pet is and what we can normally experience with it, but there are far more definitions. One of them concerns an animal with which a person maintains privileged relationships based on dominance, subordination and advantage for production, but in some cases also based on emotions, especially in the case of so-called pets. And it is these pets and activities with them, full of experience in a broader sense, that we will focus on.

Keywords: breeding, activity with animals, human – animal relationship, experiential pedagogy

PREZENTACE

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová, Ph.D.

Profil ZDE

Projekt a realizace zážitkového programu zaměřeného na prevenci šikany na prvním i druhém stupni základní školy / The project and the realisation of the experience program of the bully prevention on the first as well as the second level at elementary schools

Příspěvek popisuje realizovaný program prevence šikany, jenž byl zaměřen na budování žádoucích kompetencí u úzkostných a neprůbojných dětí na základní škole prvního i druhého stupně. Projekt zahrnoval realizaci seminářů, zaměřených na znaky šikany a možnosti její prevence (zvláštní pozornost byla věnována sociometrickým technikám), vytipování rizikových dětí, realizaci komunikační skupiny pro děti s rizikovými faktory a hodnocení efektivity práce komunikační skupiny.

Klíčová slova: prevence, šikana, sociální kompetence, zážitkový program

The subscription provides a detailed picture of the program of the bully prevention, which was focused on the development of necessary characteristic features of shy and not very broad-shouldered and confident children at elementary schools (on the first as well as the second level). The project comprised seminars focused on signs of chicane and the option its prevention (with the special focus on socio-metric techniques), detection of children at risk, creation of a counselling group for children and the evaluation of the efficiency of such as group.

Keywords: prevention, bullying, social comepetence, experience program

Mgr. Ivana Šircová, Ph.D.

Vystudovala obor Historie na Filozofické fakultě UK v Praze a později obhájila dizertační práci z oboru Pedagogika na Pedagogické fakultě UK v Praze. Od roku 2006 do současnosti vyučuje na VŠTVS Palestra, spol. s r. o.  Dramatickou výchovu a Komunikaci a rétoriku. Zde také v letech 2006 až 2018 v rámci kurzů v přírodě spolupracovala s doc. PhDr. Janem Neumanem, CSc. Od roku 2006  působí ve spolku Projekt Odyssea, z. s., kde se věnuje metodické činnosti, lektorování programů primární prevence rizikového chování a vzdělávání dětí i pedagogů v oblasti osobnostní a sociální výchovy. Kromě toho vzdělává pedagogy MŠ a  ZŠ v rámci vzdělávacích center. Vede samostatné dílny a semináře zaměřené na témata spontánních aktivit dětí v přírodě, dramatické výchovy a komunikace. Od roku 2015 působí jako koordinátorka osobnostní a sociální výchovy a metodička prevence v ZŠ a MŠ Hovorčovice. Je členkou Asociace předškolní výchovy a Ligy lesní moudrosti, z. s.

Ráda se pohybuje v přírodě, baví ji chůze po horách, cesty na běžkách nebo přespávání v lese.

Osobnostní rozvoj studenta při výuce dramatické výchovy na VŠTVS PALESTRA, spol. s r. o. / Personal development of the student in the teaching of Drama Education at VŠTVS Palestra, spol. s r. o.

The article describes the principles of teaching drama education in the third course. It is about freedom, creativity, challenge, meaningfulness, competence, communication, cooperation and result. The article summarizes how students themselves evaluate the benefits of practical teaching of drama education. It introduces students‘ experience of teamwork in creating a joint project. It confirms the personal development of students in cooperation. It is based on data analysis, participatory observation and the expert role of the teacher.

Key words: Drama education, personal development, cooperation, teamwork, experience and social experience.

Dr hab. Beata Pituła, prof. PŚ

Absolwentka Uniwersytetu Śląskiego, Wydziału Pedagogiki i Psychologii, doktorat uzyskała w dziedzinie nauk humanistycznych w dyscyplinie pedagogika, pedeutologia, habilitację w dziedzinie nauk społecznych w dyscyplinie pedagogika, pedeutologia. Autorka 12 prac naukowych (w tym 2 jako współautor i 7 jako redaktor naukowy) i ponad dziewięćdziesięciu artykułów o tematyce pedeutologicznej, w szczególności poświęconych kwestiom edukacji nauczycielskiej i zawodowego funkcjonowania nauczyciela oraz problemom szeroko rozumianego poradnictwa pedagogicznego.
W latach 1990-2016 pracowała w Uniwersytecie Śląskim na Wydziale Pedagogiki i Psychologii, pełniąc funkcję kierownika Zakładu Dydaktyki Ogólnej i Pedeutologii oraz kierownika studiów III stopnia. W 2016 r. objęła stanowisko dyrektora Kolegium Nauk Społecznych i Filologii Obcych w Politechnice Śląskiej, które z dniem 1.10.2019 r. zostało przekształcone w Instytut Badań nad Edukacją i Komunikacją. Jest członkiem wielu rad naukowych polskich i zagranicznych czasopism naukowych.
W swoich naukowych eksploracjach ściśle współpracuje z uniwersytetami w Polsce i za granicą. Od ponad trzydziestu lat współpracuje ze szkołami wspomagając je w rozwiązywaniu bieżących problemów i aplikacji zmian wprowadzanych przez toczącą się reformę edukacji.

Economic poverty of families raising disabled children as a contemporary social, pedagogical and legal problem

Doc. PaedDr. Bronislav Kračmar, CSc.

Po celou profesní kariéru vyučuje pohybové aktivity v přírodě. Empirickým poznáním spojeným se studiem fundamentální báze lidského pohybu vytváří celostní, holistický pohled na pohybové chování jako na výsledek vývoje pohybu živočišných druhů vytvářeného v konkrétním pohybovém a posturálním vývoji pohybové soustavy jednotlivce. Výsledky dlouhodobých terénních výzkumů jsou aktuálně shrnuty v monografii Nakladatelství Karolinum „Fylogeneze lidské lokomoce“. Jsou zde začleněny výsledky dvanácti dizertací, diplomových a bakalářských kvalifikačních prací a řady grantových projektů, mimo jiné i Grantové agentury České republiky. Působil jako vedoucí katedry sportů v přírodě na UK FTVS, jako proděkan pro vědeckou, výzkumnou činnost, postgraduální studium a rigorózní řízení tamtéž a jako ředitel Rehabilitační kliniky Monada v Praze.

Evoluční podmíněnost pohybu jako prožitku

PREZENTACE