Vysoká škola tělesné výchovy a sportu (VŠTVS) Palestra uskutečňuje výzkumnou činnost v souladu s cíli a opatřeními „Plánu realizace strategického záměru VŠTVS Palestra pro období 2021-2030“ a „Akčního plánu rozvoje lidských zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace a genderové rovnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích v ČR“. Směřování VavaI odpovídá oblastem vzdělávání, v rámci kterých jsou uskutečňovány studijní programy.

Oblast VaVaI je řízena vedením školy skrze Kolegium rektora a Oddělením vědy a výzkumu, řízeném prorektorkou pro vědu a výzkum. Toto oddělení kooperuje při zpracovávání výzkumných projektů mezinárodních, národních i regionálních, eviduje aktivity VaVaI v informačním systému, shromažďuje informace o vědeckých konferencích a odborných seminářích v ČR a v zahraničí a spravuje evaluační systém pro hodnocení výsledků VaVaI. Hodnocení se provádí v rámci vnitřní evaluace dle příslušných směrnic VŠTVS Palestra a to v souladu s platnou Metodikou hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (tzv. Metodika 2017+) schválenou Usnesení vlády ČR č. 107 ze dne 8.2.2017. Významnou roli v managementu VaVaI nabývá Rada výzkumu jako poradní orgán rektora pro oblast VAVaI a Akademická rada VŠTVS Palestra, které vymezují strategii řízení, koncepčního směřování a podpory VaVaI v oblastech základního, aplikovaného a smluvního výzkumu.

Priority a zaměření VaVaI

Vysoká škola si klade za cíl v období do roku 2030 prioritně rozvíjet výzkum v následujících výzkumných oblastech (tzv. „pilířích):

• Pilíř 1 Resilience a wellbeing u seniorů (garant: Milada Krejčí)

Resilience je konceptualizována jako dynamický proces zahrnující interakce bio-psycho-sociálních faktorů, které zlepšují negativní účinky stresujících životních událostí a podporují úspěšnou adaptaci jednotlivce a kvalitu jeho života. Cílem je analyzovat determinanty úrovně resilience seniorů 65+ ve vztahu k subjektivně vnímané kvalitě života. Výzkum je dále zaměřen na faktory resilience v korelaci ke stavu mentálního zdraví, cirkadiánním preferencím, spánkovým návykům a pohybovým preferencím. V rámci daného pilíře je řešen mezinárodní výzkumný projekt GAPA – W/VSP/22/1/I „Development of resilience and wellbeing in seniors 65+“ (2022-2027).

• Pilíř 2 Výživa (garant: Pavel Kysel)

Výzkum je zaměřen na problematiku nerovnováhy mezi příjmem a výdejem energie, na problematiku výkonnosti a podpory zdraví v různých populačních skupinách sportovců a nesportovců, včetně kontextu lázeňské péče a významu výživy pro prevenci závažných onemocnění a zvýšení kvality života. Jsou cíleně zkoumány alternativní výživové směry ve sportovní výživě. V rámci daného pilíře je řešen výzkumný projekt GAPA W/VSP/211/N „Výzkum tradičních wellness procedur a využívání regionálních produktů ve wellness“.

• Pilíř 3 Centrální poruchy motoriky u dětí: Diagnostika a pohybové intervence (garant: Rudolf Psotta)

Výzkum je zacílen na dvě aktuální oblasti, které se týkají pohybové terapie a edukace dětí s motorickými obtížemi centrálního původu – opožděným motorickým vývojem, vývojovou poruchou koordinace (dyspraxií) a dětskou mozkovou obrnou:

1. ověřování vhodných diagnostických nástrojů pro zjištění charakteru, rozsahu a míry závažnosti motorických obtíží, funkčních schopností (dle ICF) a kognitivních schopností.
2. zkoumání účinků různých typů tréninku pohybových dovedností a motorických funkcí založených na kognitivních (top-down) přístupech, na uplatnění různých instrukčních metod (motorické představy, manipulace se zaměřením pozornosti, aj.) a moderních technologií (rozšířená realita, tablety, iphony) u výše uvedených skupin dětské populace.

V rámci daného pilíře je řešen výzkumný projekt TAČR „Digitalizace rehabilitační péče dětí s hybnými poruchami založené na rozšířené realitě“.

• Pilíř 4 Kultivace a rozvoj sportovního prostředí (garant: Tomáš Mirovský)

Úkolem sportovní politiky ČR na všech úrovních je vytvářet podmínky pro pohybové aktivity obyvatel bez rozdílu talentu, genderu, věku, původu, vyznání, ale i ekonomického a sociálního statutu, pro organizované i neorganizované sportovce, vrcholové, výkonnostní i rekreační. Výzkum kultivace a rozvoje sportovního prostředí na VŠTVS PALESTRA je tudíž cíleně zaměřováno na analýzu dostupnosti sportu pro různé skupiny obyvatel, na ekonomickou a organizační efektivitu managementu ve sportovním prostředí. Hlavní výzkumnou prioritou bude ekonomický a sociální dopad sportovních akcí. Cílem je pracovat na vytvoření návrhu jasné metodiky tohoto přínosu pro Českou republiku, regiony, města a to při uplatnění mezinárodních zkušeností partnerů VŠTVS PALESTRA a ve spolupráci s národními autoritami, jako je Národní sportovní agentura. Toto téma bude také realizováno v rámci aktivit Nadačního fondu Aktivní Česko, kde je VŠTVS PALESTRA jedním ze zakládajících členů.  S tím souvisí i téma sportovních dobrovolníků jako jedné výrazné složky sportovního prostředí nejen v České republice.

Dlouhodobou strategickou prioritou VaVaI je podpora mezinárodní spolupráce na vysoké úrovni. Rozvinutá spolupráce na bázi bilaterálních smluv o výzkumné spolupráci je realizována s vysokoškolskými pracovišti a předními zahraničními odborníky v Japonsku, Kanadě, Indii, Německu, Nizozemí, Polsku, Rusku a Slovensku. Naším záměrem je výzkumnou spolupráci rozšiřovat do dalších zemí EU, USA a Velké Británie.

Významnou prioritou VaVaI je pravidelné začleňování studentů do výzkumné práce, a tím dosahování vysokého stupně vědecké komunikace s mladými nadějnými specialisty v oborech wellness, kondice, výživy a sportovní diagnostiky.

Realizace VaVaI

V této souvislosti vysoká škola realizuje výzkumné záměry vycházející z aktuálních potřeb společnosti v oblasti zvyšování kvality života a podpory zdraví. Vysoká škola je otevřena nabídkám a výzvám výzkumné práce v rámci základního výzkumu na národní úrovni (GAČR) i aplikovaného výzkumu (TAČR), a dále v rámci smluvního výzkumu se státními, veřejnými a soukromými subjekty v ČR a v zahraničí, s následným efektivním přenášením výsledků výzkumu do vzdělávání a dalšího rozvoje vědy na principu otevřené dostupnosti „Open Access“.

Na vysoké škole působí interní grantová agentura GAPA, podporující základní a aplikovaný výzkum, dále „Society for Research in Wellness“, která byla založena jako otevřená platforma podporující kvalitní výzkum a šířící nové vědecké poznatky z oboru wellness.

Speciálně pak vysoká škola napomáhá zviditelnit výsledky výzkumu vydáváním dvou vědeckých časopisů „Acta Salus Vitae“ (ISSN 1805-8787) a „Diagnostika a poradenství v pomáhajících profesích“ (ISSN 2570-7612). Redakce těchto časopisů dbají na to, aby zveřejněné příspěvky byly založeny na výzkumu v duchu etických zásad zkoumání, se zaměřením na wellness a podporu zdraví, včetně podpory zdraví sociálně slabých občanů, seniorů a osob s postižením.

Realizace činnosti VaVaI vychází také z podnětů institucí, s kterými škola spolupracuje jako s klinickými pracovišti. Do takto pojaté činnosti jsou zapojováni kromě akademických pracovníků také studenti bakalářských a magisterských studijních programů.

Hodnocení výsledků VaVaI je prováděno v rámci vnitřní evaluace v souladu s platnou metodikou ČR. Indikátory hodnocení jsou rozvoj výzkumného potenciálu a výzkumná kapacita vysoké školy, její uznání v národním a mezinárodním výzkumném prostředí, výzkumná výkonnost (bibliometrie, citační analýza – WOS, SCOPUS), excellence ve výzkumu v rámci prestižní mezinárodní spolupráce (např. Japonsko), a vedle přínosu k poznání rovněž společenská relevance výsledků výzkumu.

Společenská relevance výsledků VaVaI významně navazuje na studijní programy, v rámci kterých vysoká škola poskytuje pregraduální vzdělávání. Hlavní vizí je vzdělávání odborníků, kteří poskytují služby nebo jsou manažery v oblastech podpory zdraví v kontextu volného času, sportu a organizování pohybových aktivit včetně těch orientovaných na primární a sekundární prevenci, s cílem co nejširší diseminace zásad a principů zdravého životního stylu. Proto pomocí moderních postupů se akademičtí pracovníci a studenti systematicky věnují výše uvedeným základním oblastem (pilířům) výzkumu v propojení s akreditovanými pregraduálními studijními programy.  V tomto ohledu, každý akademický pracovník a student má možnost rozvinout své vlastní standardy a podílet se na koncepčních návrzích nových výzkumných projektů národních i mezinárodních v oblasti základního i aplikovaného výzkumu, financovaných z veřejných zdrojů a z interních zdrojů vysoké školy.